Conjugation of zmlátit
[ˈzm̩laːcɪt]to beat up (to give a severe beating to) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zmlátit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zmlátil jsem |
| ty | zmlátil jsi |
| on / ona / ono | zmlátil |
| my | zmlátili jsme |
| vy | zmlátili jste |
| oni / ony / ona | zmlátili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zmlátila jsem |
| ty | zmlátila jsi |
| on / ona / ono | zmlátila |
| my | zmlátily jsme |
| vy | zmlátily jste |
| oni / ony / ona | zmlátily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zmlátilo |
Budoucí čas
| já | zmlátím |
| ty | zmlátíš |
| on / ona / ono | zmlátí |
| my | zmlátíme |
| vy | zmlátíte |
| oni / ony / ona | zmlátí |
Rozkazovací způsob
| ty | zmlať |
| my | zmlaťme |
| vy | zmlaťte |