Conjugation of zlomit
[ˈzlomɪt]působením síly rozdělit na dvě části v důsledku přílišného ohýbání Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zlomit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zlomil jsem |
| ty | zlomil jsi |
| on / ona / ono | zlomil |
| my | zlomili jsme |
| vy | zlomili jste |
| oni / ony / ona | zlomili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zlomila jsem |
| ty | zlomila jsi |
| on / ona / ono | zlomila |
| my | zlomily jsme |
| vy | zlomily jste |
| oni / ony / ona | zlomily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zlomilo |
Budoucí čas
| já | zlomím |
| ty | zlomíš |
| on / ona / ono | zlomí |
| my | zlomíme |
| vy | zlomíte |
| oni / ony / ona | zlomí |
Rozkazovací způsob
| ty | zlom |
| my | zlomme |
| vy | zlomte |