Conjugation of zkoušet
[ˈskou̯ʃɛt](tranzitivní) provádět akci, která může přinést požadovaný výsledek Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | zkoušet |
Přítomný čas
| já | zkouším |
| ty | zkoušíš |
| on / ona / ono | zkouší |
| my | zkoušíme |
| vy | zkoušíte |
| oni / ony / ona | zkoušejí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zkoušel jsem |
| ty | zkoušel jsi |
| on / ona / ono | zkoušel |
| my | zkoušeli jsme |
| vy | zkoušeli jste |
| oni / ony / ona | zkoušeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zkoušela jsem |
| ty | zkoušela jsi |
| on / ona / ono | zkoušela |
| my | zkoušely jsme |
| vy | zkoušely jste |
| oni / ony / ona | zkoušely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zkoušelo |
Budoucí čas
| já | budu zkoušet |
| ty | budeš zkoušet |
| on / ona / ono | bude zkoušet |
| my | budeme zkoušet |
| vy | budete zkoušet |
| oni / ony / ona | budou zkoušet |
Rozkazovací způsob
| ty | zkoušej |
| my | zkoušejme |
| vy | zkoušejte |