Conjugation of zbavit
[ˈzbavɪt](zbavit někoho něčeho) učinit prostým, způsobit nepřítomnost či odchod, zejména něčeho nepříjemného Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zbavit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zbavil jsem |
| ty | zbavil jsi |
| on / ona / ono | zbavil |
| my | zbavili jsme |
| vy | zbavili jste |
| oni / ony / ona | zbavili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zbavila jsem |
| ty | zbavila jsi |
| on / ona / ono | zbavila |
| my | zbavily jsme |
| vy | zbavily jste |
| oni / ony / ona | zbavily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zbavilo |
Budoucí čas
| já | zbavím |
| ty | zbavíš |
| on / ona / ono | zbaví |
| my | zbavíme |
| vy | zbavíte |
| oni / ony / ona | zbaví |
Rozkazovací způsob
| ty | zbav |
| my | zbavme |
| vy | zbavte |