Conjugation of zaměřit
[ˈzamɲɛr̝ɪt](i přeneseně) nastavit (pozorovací, palebný či jiný význačný) směr na určitý cíl Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zaměřit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zaměřil jsem |
| ty | zaměřil jsi |
| on / ona / ono | zaměřil |
| my | zaměřili jsme |
| vy | zaměřili jste |
| oni / ony / ona | zaměřili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zaměřila jsem |
| ty | zaměřila jsi |
| on / ona / ono | zaměřila |
| my | zaměřily jsme |
| vy | zaměřily jste |
| oni / ony / ona | zaměřily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zaměřilo |
Budoucí čas
| já | zaměřím |
| ty | zaměříš |
| on / ona / ono | zaměří |
| my | zaměříme |
| vy | zaměříte |
| oni / ony / ona | zaměří |
Rozkazovací způsob
| ty | zaměř |
| my | zaměřme |
| vy | zaměřte |