Conjugation of zahynout
[ˈzaɦɪnou̯t]zemřít vlivem nepříznivých okolností (jinak než přirozenou smrtí) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zahynout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zahynul jsem |
| ty | zahynul jsi |
| on / ona / ono | zahynul |
| my | zahynuli jsme |
| vy | zahynuli jste |
| oni / ony / ona | zahynuli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zahynula jsem |
| ty | zahynula jsi |
| on / ona / ono | zahynula |
| my | zahynuly jsme |
| vy | zahynuly jste |
| oni / ony / ona | zahynuly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zahynulo |
Budoucí čas
| já | zahynu |
| ty | zahyneš |
| on / ona / ono | zahyne |
| my | zahyneme |
| vy | zahynete |
| oni / ony / ona | zahynou |
Rozkazovací způsob
| ty | zahyň |
| my | zahyňme |
| vy | zahyňte |