Conjugation of zaútočit
[ˈzauːtot͡ʃɪt](zaútočit na + akuzativ) provést útok Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | zaútočit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | zaútočil jsem |
| ty | zaútočil jsi |
| on / ona / ono | zaútočil |
| my | zaútočili jsme |
| vy | zaútočili jste |
| oni / ony / ona | zaútočili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | zaútočila jsem |
| ty | zaútočila jsi |
| on / ona / ono | zaútočila |
| my | zaútočily jsme |
| vy | zaútočily jste |
| oni / ony / ona | zaútočily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | zaútočilo |
Budoucí čas
| já | zaútočím |
| ty | zaútočíš |
| on / ona / ono | zaútočí |
| my | zaútočíme |
| vy | zaútočíte |
| oni / ony / ona | zaútočí |
Rozkazovací způsob
| ty | zaútoč |
| my | zaútočme |
| vy | zaútočte |