Conjugation of vyzývat
[ˈvɪziːvat](vyzývat + koho k čemu) dávat k něčemu pokyn, výzvu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | vyzývat |
Přítomný čas
| já | vyzývám |
| ty | vyzýváš |
| on / ona / ono | vyzývá |
| my | vyzýváme |
| vy | vyzýváte |
| oni / ony / ona | vyzývají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyzýval jsem |
| ty | vyzýval jsi |
| on / ona / ono | vyzýval |
| my | vyzývali jsme |
| vy | vyzývali jste |
| oni / ony / ona | vyzývali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyzývala jsem |
| ty | vyzývala jsi |
| on / ona / ono | vyzývala |
| my | vyzývaly jsme |
| vy | vyzývaly jste |
| oni / ony / ona | vyzývaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyzývalo |
Budoucí čas
| já | budu vyzývat |
| ty | budeš vyzývat |
| on / ona / ono | bude vyzývat |
| my | budeme vyzývat |
| vy | budete vyzývat |
| oni / ony / ona | budou vyzývat |
Rozkazovací způsob
| ty | vyzývej |
| my | vyzývejme |
| vy | vyzývejte |