Conjugation of vyvlastnit
[ˈvɪvlastɲɪt]to expropriate (to take property for public use) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vyvlastnit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyvlastnil jsem |
| ty | vyvlastnil jsi |
| on / ona / ono | vyvlastnil |
| my | vyvlastnili jsme |
| vy | vyvlastnili jste |
| oni / ony / ona | vyvlastnili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyvlastnila jsem |
| ty | vyvlastnila jsi |
| on / ona / ono | vyvlastnila |
| my | vyvlastnily jsme |
| vy | vyvlastnily jste |
| oni / ony / ona | vyvlastnily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyvlastnilo |
Budoucí čas
| já | vyvlastním |
| ty | vyvlastníš |
| on / ona / ono | vyvlastní |
| my | vyvlastníme |
| vy | vyvlastníte |
| oni / ony / ona | vyvlastní |
Rozkazovací způsob
| ty | vyvlastni |
| my | vyvlastněme |
| vy | vyvlastněte |