Conjugation of vyskytnout
[ˈvɪskɪtnou̯t]to occur (to happen; to take place) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vyskytnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyskytl jsem |
| ty | vyskytl jsi |
| on / ona / ono | vyskytl |
| my | vyskytli jsme |
| vy | vyskytli jste |
| oni / ony / ona | vyskytli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyskytla jsem |
| ty | vyskytla jsi |
| on / ona / ono | vyskytla |
| my | vyskytly jsme |
| vy | vyskytly jste |
| oni / ony / ona | vyskytly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyskytlo |
Budoucí čas
| já | vyskytnu |
| ty | vyskytneš |
| on / ona / ono | vyskytne |
| my | vyskytneme |
| vy | vyskytnete |
| oni / ony / ona | vyskytnou |
Rozkazovací způsob
| ty | vyskytni |
| my | vyskytněme |
| vy | vyskytněte |