Conjugation of vypovědět
[ˈvɪpovjɛɟɛt]ústně sdělit (soudnímu orgánu informace týkající se vyšetřované záležitosti) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vypovědět |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vypověděl jsem |
| ty | vypověděl jsi |
| on / ona / ono | vypověděl |
| my | vypověděli jsme |
| vy | vypověděli jste |
| oni / ony / ona | vypověděli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vypověděla jsem |
| ty | vypověděla jsi |
| on / ona / ono | vypověděla |
| my | vypověděly jsme |
| vy | vypověděly jste |
| oni / ony / ona | vypověděly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vypovědělo |
Budoucí čas
| já | vypovím |
| ty | vypovíš |
| on / ona / ono | vypoví |
| my | vypovíme |
| vy | vypovíte |
| oni / ony / ona | vypovědí |
Rozkazovací způsob
| ty | vypověz |
| my | vypovězme |
| vy | vypovězte |