Conjugation of vyléčit
[ˈvɪlɛːt͡ʃɪt]léčením odstranit nemoc resp. poruchu zdraví; učinit opět zdravým Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vyléčit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyléčil jsem |
| ty | vyléčil jsi |
| on / ona / ono | vyléčil |
| my | vyléčili jsme |
| vy | vyléčili jste |
| oni / ony / ona | vyléčili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyléčila jsem |
| ty | vyléčila jsi |
| on / ona / ono | vyléčila |
| my | vyléčily jsme |
| vy | vyléčily jste |
| oni / ony / ona | vyléčily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyléčilo |
Budoucí čas
| já | vyléčím |
| ty | vyléčíš |
| on / ona / ono | vyléčí |
| my | vyléčíme |
| vy | vyléčíte |
| oni / ony / ona | vyléčí |
Rozkazovací způsob
| ty | vyléči |
| my | vyléčme |
| vy | vyléčte |