Conjugation of vykročit
[ˈvɪkrot͡ʃɪt](vykročit z + genitiv) překročit hranici, opustit vymezenou oblast Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vykročit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vykročil jsem |
| ty | vykročil jsi |
| on / ona / ono | vykročil |
| my | vykročili jsme |
| vy | vykročili jste |
| oni / ony / ona | vykročili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vykročila jsem |
| ty | vykročila jsi |
| on / ona / ono | vykročila |
| my | vykročily jsme |
| vy | vykročily jste |
| oni / ony / ona | vykročily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vykročilo |
Budoucí čas
| já | vykročím |
| ty | vykročíš |
| on / ona / ono | vykročí |
| my | vykročíme |
| vy | vykročíte |
| oni / ony / ona | vykročí |
Rozkazovací způsob
| ty | vykroč |
| my | vykročme |
| vy | vykročte |