Conjugation of vyhovět
[ˈvɪɦovjɛt]to satisfy, to meet, to fulfill (requirements), to grant Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vyhovět |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vyhověl jsem |
| ty | vyhověl jsi |
| on / ona / ono | vyhověl |
| my | vyhověli jsme |
| vy | vyhověli jste |
| oni / ony / ona | vyhověli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vyhověla jsem |
| ty | vyhověla jsi |
| on / ona / ono | vyhověla |
| my | vyhověly jsme |
| vy | vyhověly jste |
| oni / ony / ona | vyhověly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vyhovělo |
Budoucí čas
| já | vyhovím |
| ty | vyhovíš |
| on / ona / ono | vyhoví |
| my | vyhovíme |
| vy | vyhovíte |
| oni / ony / ona | vyhovějí |
Rozkazovací způsob
| ty | vyhov |
| my | vyhovme |
| vy | vyhovte |