Conjugation of vybičovat
[ˈvɪbɪt͡ʃovat]roznítit, rozdráždit do nejvyšší míry Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vybičovat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vybičoval jsem |
| ty | vybičoval jsi |
| on / ona / ono | vybičoval |
| my | vybičovali jsme |
| vy | vybičovali jste |
| oni / ony / ona | vybičovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vybičovala jsem |
| ty | vybičovala jsi |
| on / ona / ono | vybičovala |
| my | vybičovaly jsme |
| vy | vybičovaly jste |
| oni / ony / ona | vybičovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vybičovalo |
Budoucí čas
| já | vybičuji |
| ty | vybičuješ |
| on / ona / ono | vybičuje |
| my | vybičujeme |
| vy | vybičujete |
| oni / ony / ona | vybičují |
Rozkazovací způsob
| ty | vybičuj |
| my | vybičujme |
| vy | vybičujte |