Conjugation of vpustit
/[ˈfpuscɪt]/to let in, to allow in, to admit (to enable or permit to enter) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vpustit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vpustil jsem |
| ty | vpustil jsi |
| on / ona / ono | vpustil |
| my | vpustili jsme |
| vy | vpustili jste |
| oni / ony / ona | vpustili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vpustila jsem |
| ty | vpustila jsi |
| on / ona / ono | vpustila |
| my | vpustily jsme |
| vy | vpustily jste |
| oni / ony / ona | vpustily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vpustilo |
Budoucí čas
| já | vpustím |
| ty | vpustíš |
| on / ona / ono | vpustí |
| my | vpustíme |
| vy | vpustíte |
| oni / ony / ona | vpustí |
Rozkazovací způsob
| ty | vpusť |
| my | vpusťme |
| vy | vpusťte |