Conjugation of vléct
[ˈvlɛːt͡st]táhnout za sebou, zejména po zemi, sněhu apod. - často je v podtextu, že jde o něco namáhavého příp. nešetrného Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | vléct |
Přítomný čas
| já | vleču |
| ty | vlečeš |
| on / ona / ono | vleče |
| my | vlečeme |
| vy | vlečete |
| oni / ony / ona | vlečou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vlekl jsem |
| ty | vlekl jsi |
| on / ona / ono | vlekl |
| my | vlekli jsme |
| vy | vlekli jste |
| oni / ony / ona | vlekli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vlekla jsem |
| ty | vlekla jsi |
| on / ona / ono | vlekla |
| my | vlekly jsme |
| vy | vlekly jste |
| oni / ony / ona | vlekly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vleklo |
Budoucí čas
| já | budu vléct |
| ty | budeš vléct |
| on / ona / ono | bude vléct |
| my | budeme vléct |
| vy | budete vléct |
| oni / ony / ona | budou vléct |
Rozkazovací způsob
| ty | vleč |
| my | vlečme |
| vy | vlečte |