Conjugation of vejít
/[ˈvɛjiːt]/(vejít do + genitiv) nabýt určitého stavu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | vejít |
Minulý čas (rod mužský)
| já | vešel jsem |
| ty | vešel jsi |
| on / ona / ono | vešel |
| my | vešli jsme |
| vy | vešli jste |
| oni / ony / ona | vešli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | vešla jsem |
| ty | vešla jsi |
| on / ona / ono | vešla |
| my | vešly jsme |
| vy | vešly jste |
| oni / ony / ona | vešly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | vešlo |
Budoucí čas
| já | vejdu |
| ty | vejdeš |
| on / ona / ono | vejde |
| my | vejdeme |
| vy | vejdete |
| oni / ony / ona | vejdou |
Rozkazovací způsob
| ty | vejdi |
| my | vejděme |
| vy | vejděte |