Conjugation of větvit
[ˈvjɛtvɪt]to branch (to arise from the trunk or a larger branch of a tree) Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | větvit |
Přítomný čas
| já | větvím |
| ty | větvíš |
| on / ona / ono | větví |
| my | větvíme |
| vy | větvíte |
| oni / ony / ona | větví |
Minulý čas (rod mužský)
| já | větvil jsem |
| ty | větvil jsi |
| on / ona / ono | větvil |
| my | větvili jsme |
| vy | větvili jste |
| oni / ony / ona | větvili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | větvila jsem |
| ty | větvila jsi |
| on / ona / ono | větvila |
| my | větvily jsme |
| vy | větvily jste |
| oni / ony / ona | větvily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | větvilo |
Budoucí čas
| já | budu větvit |
| ty | budeš větvit |
| on / ona / ono | bude větvit |
| my | budeme větvit |
| vy | budete větvit |
| oni / ony / ona | budou větvit |
Rozkazovací způsob
| ty | větvi |
| my | větvěme |
| vy | větvěte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.