Conjugation of urychlit
[ˈurɪxlɪt]uvést objekt do rychlého resp. rychlejšího pohybu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | urychlit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | urychlil jsem |
| ty | urychlil jsi |
| on / ona / ono | urychlil |
| my | urychlili jsme |
| vy | urychlili jste |
| oni / ony / ona | urychlili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | urychlila jsem |
| ty | urychlila jsi |
| on / ona / ono | urychlila |
| my | urychlily jsme |
| vy | urychlily jste |
| oni / ony / ona | urychlily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | urychlilo |
Budoucí čas
| já | urychlím |
| ty | urychlíš |
| on / ona / ono | urychlí |
| my | urychlíme |
| vy | urychlíte |
| oni / ony / ona | urychlí |
Rozkazovací způsob
| ty | urychli |
| my | urychleme |
| vy | urychlete |