Conjugation of upustit
[ˈupuscɪt]to abandon, to relinquish, to refrain from Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | upustit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | upustil jsem |
| ty | upustil jsi |
| on / ona / ono | upustil |
| my | upustili jsme |
| vy | upustili jste |
| oni / ony / ona | upustili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | upustila jsem |
| ty | upustila jsi |
| on / ona / ono | upustila |
| my | upustily jsme |
| vy | upustily jste |
| oni / ony / ona | upustily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | upustilo |
Budoucí čas
| já | upustím |
| ty | upustíš |
| on / ona / ono | upustí |
| my | upustíme |
| vy | upustíte |
| oni / ony / ona | upustí |
Rozkazovací způsob
| ty | upusť |
| my | upusťme |
| vy | upusťte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.