Conjugation of upadnout
[ˈupadnou̯t]dostat se neplánovaným a nežádoucím pádem do nižší polohy Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | upadnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | upadl jsem |
| ty | upadl jsi |
| on / ona / ono | upadl |
| my | upadli jsme |
| vy | upadli jste |
| oni / ony / ona | upadli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | upadla jsem |
| ty | upadla jsi |
| on / ona / ono | upadla |
| my | upadly jsme |
| vy | upadly jste |
| oni / ony / ona | upadly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | upadlo |
Budoucí čas
| já | upadnu |
| ty | upadneš |
| on / ona / ono | upadne |
| my | upadneme |
| vy | upadnete |
| oni / ony / ona | upadnou |
Rozkazovací způsob
| ty | upadni |
| my | upadněme |
| vy | upadněte |