Dokonavý vid
Infinitiv
| — | umučit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | umučil jsem |
| ty | umučil jsi |
| on / ona / ono | umučil |
| my | umučili jsme |
| vy | umučili jste |
| oni / ony / ona | umučili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | umučila jsem |
| ty | umučila jsi |
| on / ona / ono | umučila |
| my | umučily jsme |
| vy | umučily jste |
| oni / ony / ona | umučily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | umučilo |
Budoucí čas
| já | umučím |
| ty | umučíš |
| on / ona / ono | umučí |
| my | umučíme |
| vy | umučíte |
| oni / ony / ona | umučí |
Rozkazovací způsob
| ty | umuč |
| my | umučme |
| vy | umučte |