Conjugation of uložit
[ˈuloʒɪt]dát (objekt) na místo, kde se má trvale nacházet Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | uložit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | uložil jsem |
| ty | uložil jsi |
| on / ona / ono | uložil |
| my | uložili jsme |
| vy | uložili jste |
| oni / ony / ona | uložili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | uložila jsem |
| ty | uložila jsi |
| on / ona / ono | uložila |
| my | uložily jsme |
| vy | uložily jste |
| oni / ony / ona | uložily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | uložilo |
Budoucí čas
| já | uložím |
| ty | uložíš |
| on / ona / ono | uloží |
| my | uložíme |
| vy | uložíte |
| oni / ony / ona | uloží |
Rozkazovací způsob
| ty | ulož |
| my | uložme |
| vy | uložte |