Conjugation of ukrojit
[ˈukrojɪt]oddělit od sebe či přerušit postupně ostrým nástrojem, zejména nožem Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | ukrojit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | ukrojil jsem |
| ty | ukrojil jsi |
| on / ona / ono | ukrojil |
| my | ukrojili jsme |
| vy | ukrojili jste |
| oni / ony / ona | ukrojili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | ukrojila jsem |
| ty | ukrojila jsi |
| on / ona / ono | ukrojila |
| my | ukrojily jsme |
| vy | ukrojily jste |
| oni / ony / ona | ukrojily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | ukrojilo |
Budoucí čas
| já | ukrojím |
| ty | ukrojíš |
| on / ona / ono | ukrojí |
| my | ukrojíme |
| vy | ukrojíte |
| oni / ony / ona | ukrojí |
Rozkazovací způsob
| ty | ukroj |
| my | ukrojme |
| vy | ukrojte |