Conjugation of uhodit
/[ˈuɦoɟɪt]/uvést dvě tělesa velmi rychle do vzájemného silného, intenzivního kontaktu, během něhož často vznikne i zvuk Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | uhodit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | uhodil jsem |
| ty | uhodil jsi |
| on / ona / ono | uhodil |
| my | uhodili jsme |
| vy | uhodili jste |
| oni / ony / ona | uhodili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | uhodila jsem |
| ty | uhodila jsi |
| on / ona / ono | uhodila |
| my | uhodily jsme |
| vy | uhodily jste |
| oni / ony / ona | uhodily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | uhodilo |
Budoucí čas
| já | uhodím |
| ty | uhodíš |
| on / ona / ono | uhodí |
| my | uhodíme |
| vy | uhodíte |
| oni / ony / ona | uhodí |
Rozkazovací způsob
| ty | uhoď |
| my | uhoďme |
| vy | uhoďte |