Conjugation of ubezpečit
[ˈubɛspɛt͡ʃɪt]to assure (to assert the truth of a statement) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | ubezpečit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | ubezpečil jsem |
| ty | ubezpečil jsi |
| on / ona / ono | ubezpečil |
| my | ubezpečili jsme |
| vy | ubezpečili jste |
| oni / ony / ona | ubezpečili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | ubezpečila jsem |
| ty | ubezpečila jsi |
| on / ona / ono | ubezpečila |
| my | ubezpečily jsme |
| vy | ubezpečily jste |
| oni / ony / ona | ubezpečily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | ubezpečilo |
Budoucí čas
| já | ubezpečím |
| ty | ubezpečíš |
| on / ona / ono | ubezpečí |
| my | ubezpečíme |
| vy | ubezpečíte |
| oni / ony / ona | ubezpečí |
Rozkazovací způsob
| ty | ubezpeč |
| my | ubezpečme |
| vy | ubezpečte |