Conjugation of stvrdit
[ˈstvr̩ɟɪt]učinit úkon kterým se vyjadřuje souhlas Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | stvrdit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | stvrdil jsem |
| ty | stvrdil jsi |
| on / ona / ono | stvrdil |
| my | stvrdili jsme |
| vy | stvrdili jste |
| oni / ony / ona | stvrdili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | stvrdila jsem |
| ty | stvrdila jsi |
| on / ona / ono | stvrdila |
| my | stvrdily jsme |
| vy | stvrdily jste |
| oni / ony / ona | stvrdily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | stvrdilo |
Budoucí čas
| já | stvrdím |
| ty | stvrdíš |
| on / ona / ono | stvrdí |
| my | stvrdíme |
| vy | stvrdíte |
| oni / ony / ona | stvrdí |
Rozkazovací způsob
| ty | stvrď |
| my | stvrďme |
| vy | stvrďte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.