Conjugation of spolupracovat
[ˈspoluprat͡sovat]koordinovaně pracovat společně s někým Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | spolupracovat |
Přítomný čas
| já | spolupracuji |
| ty | spolupracuješ |
| on / ona / ono | spolupracuje |
| my | spolupracujeme |
| vy | spolupracujete |
| oni / ony / ona | spolupracují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | spolupracoval jsem |
| ty | spolupracoval jsi |
| on / ona / ono | spolupracoval |
| my | spolupracovali jsme |
| vy | spolupracovali jste |
| oni / ony / ona | spolupracovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | spolupracovala jsem |
| ty | spolupracovala jsi |
| on / ona / ono | spolupracovala |
| my | spolupracovaly jsme |
| vy | spolupracovaly jste |
| oni / ony / ona | spolupracovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | spolupracovalo |
Budoucí čas
| já | budu spolupracovat |
| ty | budeš spolupracovat |
| on / ona / ono | bude spolupracovat |
| my | budeme spolupracovat |
| vy | budete spolupracovat |
| oni / ony / ona | budou spolupracovat |
Rozkazovací způsob
| ty | spolupracuj |
| my | spolupracujme |
| vy | spolupracujte |