Conjugation of spáchat
[ˈspaːxat]provést, vykonat (něco odsouzení nebo politování hodného) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | spáchat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | spáchal jsem |
| ty | spáchal jsi |
| on / ona / ono | spáchal |
| my | spáchali jsme |
| vy | spáchali jste |
| oni / ony / ona | spáchali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | spáchala jsem |
| ty | spáchala jsi |
| on / ona / ono | spáchala |
| my | spáchaly jsme |
| vy | spáchaly jste |
| oni / ony / ona | spáchaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | spáchalo |
Budoucí čas
| já | spáchám |
| ty | spácháš |
| on / ona / ono | spáchá |
| my | spácháme |
| vy | spácháte |
| oni / ony / ona | spáchají |
Rozkazovací způsob
| ty | spáchej |
| my | spáchejme |
| vy | spáchejte |