Conjugation of smět
[ˈsm̩ɲɛt]druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa smést Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | smět |
Přítomný čas
| já | smím |
| ty | smíš |
| on / ona / ono | smí |
| my | smíme |
| vy | smíte |
| oni / ony / ona | smějí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | směl jsem |
| ty | směl jsi |
| on / ona / ono | směl |
| my | směli jsme |
| vy | směli jste |
| oni / ony / ona | směli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | směla jsem |
| ty | směla jsi |
| on / ona / ono | směla |
| my | směly jsme |
| vy | směly jste |
| oni / ony / ona | směly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | smělo |
Budoucí čas
| já | budu smět |
| ty | budeš smět |
| on / ona / ono | bude smět |
| my | budeme smět |
| vy | budete smět |
| oni / ony / ona | budou smět |
Rozkazovací způsob
| ty | směj |
| my | smějme |
| vy | smějte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.