Conjugation of slyšet
[ˈslɪʃɛt](slyšet na + akuzativ) reagovat na oslovení Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | slyšet |
Přítomný čas
| já | slyším |
| ty | slyšíš |
| on / ona / ono | slyší |
| my | slyšíme |
| vy | slyšíte |
| oni / ony / ona | slyší |
Minulý čas (rod mužský)
| já | slyšel jsem |
| ty | slyšel jsi |
| on / ona / ono | slyšel |
| my | slyšeli jsme |
| vy | slyšeli jste |
| oni / ony / ona | slyšeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | slyšela jsem |
| ty | slyšela jsi |
| on / ona / ono | slyšela |
| my | slyšely jsme |
| vy | slyšely jste |
| oni / ony / ona | slyšely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | slyšelo |
Budoucí čas
| já | budu slyšet |
| ty | budeš slyšet |
| on / ona / ono | bude slyšet |
| my | budeme slyšet |
| vy | budete slyšet |
| oni / ony / ona | budou slyšet |
Rozkazovací způsob
| ty | slyš |
| my | slyšme |
| vy | slyšte |