Conjugation of slíbit
[ˈsliːbɪt](slíbit + někomu něco) sdělit / vzít na sebe slib Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | slíbit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | slíbil jsem |
| ty | slíbil jsi |
| on / ona / ono | slíbil |
| my | slíbili jsme |
| vy | slíbili jste |
| oni / ony / ona | slíbili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | slíbila jsem |
| ty | slíbila jsi |
| on / ona / ono | slíbila |
| my | slíbily jsme |
| vy | slíbily jste |
| oni / ony / ona | slíbily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | slíbilo |
Budoucí čas
| já | slíbím |
| ty | slíbíš |
| on / ona / ono | slíbí |
| my | slíbíme |
| vy | slíbíte |
| oni / ony / ona | slíbí |
Rozkazovací způsob
| ty | slib |
| my | slibme |
| vy | slibte |