Conjugation of skřípnout
[ˈskr̝̊iːpnou̯t]vydat nepříjemný vysoký zvuk podobný tomu, který vzniká třením v nedostatečně promazaných pantech dveří Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | skřípnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | skřípl jsem |
| ty | skřípl jsi |
| on / ona / ono | skřípl |
| my | skřípli jsme |
| vy | skřípli jste |
| oni / ony / ona | skřípli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | skřípla jsem |
| ty | skřípla jsi |
| on / ona / ono | skřípla |
| my | skříply jsme |
| vy | skříply jste |
| oni / ony / ona | skříply |
Minulý čas (rod střední)
| ono | skříplo |
Budoucí čas
| já | skřípnu |
| ty | skřípneš |
| on / ona / ono | skřípne |
| my | skřípneme |
| vy | skřípnete |
| oni / ony / ona | skřípnou |
Rozkazovací způsob
| ty | skřípni |
| my | skřípněme |
| vy | skřípněte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.