Conjugation of shrábnout
[ˈzɦraːbnou̯t]snadno, bez námahy se zmocnit či získat (zejména nějakou odměnu, výhodu nebo finanční prostředky) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | shrábnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | šhrábl jsem |
| ty | šhrábl jsi |
| on / ona / ono | šhrábl |
| my | šhrábli jsme |
| vy | šhrábli jste |
| oni / ony / ona | šhrábli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | šhrábla jsem |
| ty | šhrábla jsi |
| on / ona / ono | šhrábla |
| my | šhrábly jsme |
| vy | šhrábly jste |
| oni / ony / ona | šhrábly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | šhráblo |
Budoucí čas
| já | šhrábnu |
| ty | šhrábneš |
| on / ona / ono | šhrábne |
| my | šhrábneme |
| vy | šhrábnete |
| oni / ony / ona | šhrábnou |
Rozkazovací způsob
| ty | šhrábni |
| my | šhrábněme |
| vy | šhrábněte |