Conjugation of sejmout
[ˈsɛjmou̯t](sejmout z + genitiv) odebrat (někomu) (nepříjemnou entitu) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | sejmout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | sejmul jsem |
| ty | sejmul jsi |
| on / ona / ono | sejmul |
| my | sejmuli jsme |
| vy | sejmuli jste |
| oni / ony / ona | sejmuli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | sejmula jsem |
| ty | sejmula jsi |
| on / ona / ono | sejmula |
| my | sejmuly jsme |
| vy | sejmuly jste |
| oni / ony / ona | sejmuly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | sejmulo |
Budoucí čas
| já | sejmu |
| ty | sejmeš |
| on / ona / ono | sejme |
| my | sejmeme |
| vy | sejmete |
| oni / ony / ona | sejmou |
Rozkazovací způsob
| ty | sejmi |
| my | sejměme |
| vy | sejměte |