Conjugation of rozsvítit
[ˈrosviːcɪt]zapálit svítidlo; uvést elektrické světlo do zapnutého stavu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | rozsvítit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | rozsvítil jsem |
| ty | rozsvítil jsi |
| on / ona / ono | rozsvítil |
| my | rozsvítili jsme |
| vy | rozsvítili jste |
| oni / ony / ona | rozsvítili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | rozsvítila jsem |
| ty | rozsvítila jsi |
| on / ona / ono | rozsvítila |
| my | rozsvítily jsme |
| vy | rozsvítily jste |
| oni / ony / ona | rozsvítily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | rozsvítilo |
Budoucí čas
| já | rozsvítím |
| ty | rozsvítíš |
| on / ona / ono | rozsvítí |
| my | rozsvítíme |
| vy | rozsvítíte |
| oni / ony / ona | rozsvítí |
Rozkazovací způsob
| ty | rozsviť |
| my | rozsviťme |
| vy | rozsviťte |
Practice in context
Fill in the verb in real sentences — correct answers count toward the table above.