Conjugation of rozběsnit
/[ˈrozbjɛsɲɪt]/to fly into a rage, to go on the rampage Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | rozběsnit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | rozběsnil jsem |
| ty | rozběsnil jsi |
| on / ona / ono | rozběsnil |
| my | rozběsnili jsme |
| vy | rozběsnili jste |
| oni / ony / ona | rozběsnili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | rozběsnila jsem |
| ty | rozběsnila jsi |
| on / ona / ono | rozběsnila |
| my | rozběsnily jsme |
| vy | rozběsnily jste |
| oni / ony / ona | rozběsnily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | rozběsnilo |
Budoucí čas
| já | rozběsním |
| ty | rozběsníš |
| on / ona / ono | rozběsní |
| my | rozběsníme |
| vy | rozběsníte |
| oni / ony / ona | rozběsní |
Rozkazovací způsob
| ty | rozběsni |
| my | rozběsněme |
| vy | rozběsněte |