Conjugation of rachotit
[ˈraxocɪt]vydávat silný, rušivý zvuk typický např. pro pohyb dřevěného kola po nerovném dláždění nebo pro táhlé hřmění Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | rachotit |
Přítomný čas
| já | rachotím |
| ty | rachotíš |
| on / ona / ono | rachotí |
| my | rachotíme |
| vy | rachotíte |
| oni / ony / ona | rachotí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | rachotil jsem |
| ty | rachotil jsi |
| on / ona / ono | rachotil |
| my | rachotili jsme |
| vy | rachotili jste |
| oni / ony / ona | rachotili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | rachotila jsem |
| ty | rachotila jsi |
| on / ona / ono | rachotila |
| my | rachotily jsme |
| vy | rachotily jste |
| oni / ony / ona | rachotily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | rachotilo |
Budoucí čas
| já | budu rachotit |
| ty | budeš rachotit |
| on / ona / ono | bude rachotit |
| my | budeme rachotit |
| vy | budete rachotit |
| oni / ony / ona | budou rachotit |
Rozkazovací způsob
| ty | rachoť |
| my | rachoťme |
| vy | rachoťte |