Conjugation of pustnout
[ˈpustnou̯t]to become desolate, to fall into ruin Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | pustnout |
Přítomný čas
| já | pustnu |
| ty | pustneš |
| on / ona / ono | pustne |
| my | pustneme |
| vy | pustnete |
| oni / ony / ona | pustnou |
Minulý čas (rod mužský)
| já | pustl jsem |
| ty | pustl jsi |
| on / ona / ono | pustl |
| my | pustli jsme |
| vy | pustli jste |
| oni / ony / ona | pustli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | pustla jsem |
| ty | pustla jsi |
| on / ona / ono | pustla |
| my | pustly jsme |
| vy | pustly jste |
| oni / ony / ona | pustly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | pustlo |
Budoucí čas
| já | budu pustnout |
| ty | budeš pustnout |
| on / ona / ono | bude pustnout |
| my | budeme pustnout |
| vy | budete pustnout |
| oni / ony / ona | budou pustnout |
Rozkazovací způsob
| ty | pustni |
| my | pustněme |
| vy | pustněte |