Conjugation of prudit
/[ˈpruɟɪt]/(prudit +akuzativ, koho) otravovat, obtěžovat Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | prudit |
Přítomný čas
| já | prudím |
| ty | prudíš |
| on / ona / ono | prudí |
| my | prudíme |
| vy | prudíte |
| oni / ony / ona | prudí |
Minulý čas (rod mužský)
| já | prudil jsem |
| ty | prudil jsi |
| on / ona / ono | prudil |
| my | prudili jsme |
| vy | prudili jste |
| oni / ony / ona | prudili |
Minulý čas (rod ženský)
| já | prudila jsem |
| ty | prudila jsi |
| on / ona / ono | prudila |
| my | prudily jsme |
| vy | prudily jste |
| oni / ony / ona | prudily |
Minulý čas (rod střední)
| ono | prudilo |
Budoucí čas
| já | budu prudit |
| ty | budeš prudit |
| on / ona / ono | bude prudit |
| my | budeme prudit |
| vy | budete prudit |
| oni / ony / ona | budou prudit |
Rozkazovací způsob
| ty | pruď |
| my | pruďme |
| vy | pruďte |