Conjugation of prokázat
[ˈprokaːzat]svým chováním učinit (povahovou vlastnost) patrnou Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | prokázat |
Minulý čas (rod mužský)
| já | prokázal jsem |
| ty | prokázal jsi |
| on / ona / ono | prokázal |
| my | prokázali jsme |
| vy | prokázali jste |
| oni / ony / ona | prokázali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | prokázala jsem |
| ty | prokázala jsi |
| on / ona / ono | prokázala |
| my | prokázaly jsme |
| vy | prokázaly jste |
| oni / ony / ona | prokázaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | prokázalo |
Budoucí čas
| já | prokážu |
| ty | prokážeš |
| on / ona / ono | prokáže |
| my | prokážeme |
| vy | prokážete |
| oni / ony / ona | prokážou |
Rozkazovací způsob
| ty | prokaž |
| my | prokažme |
| vy | prokažte |