Conjugation of prdnout
[ˈpr̩dnou̯t]cizím tlakem či tahem ukončit svoji celistvost, přičemž (začasté) dojde ke zvukovému projevu Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | prdnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | prdl jsem |
| ty | prdl jsi |
| on / ona / ono | prdl |
| my | prdli jsme |
| vy | prdli jste |
| oni / ony / ona | prdli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | prdla jsem |
| ty | prdla jsi |
| on / ona / ono | prdla |
| my | prdly jsme |
| vy | prdly jste |
| oni / ony / ona | prdly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | prdlo |
Budoucí čas
| já | prdnu |
| ty | prdneš |
| on / ona / ono | prdne |
| my | prdneme |
| vy | prdnete |
| oni / ony / ona | prdnou |
Rozkazovací způsob
| ty | prdni |
| my | prdněme |
| vy | prdněte |