Conjugation of poučovat
[ˈpou̯t͡ʃovat]vysvětlovat někomu něco z pozice zkušenějšího či chytřejšího Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | poučovat |
Přítomný čas
| já | poučuji |
| ty | poučuješ |
| on / ona / ono | poučuje |
| my | poučujeme |
| vy | poučujete |
| oni / ony / ona | poučují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | poučoval jsem |
| ty | poučoval jsi |
| on / ona / ono | poučoval |
| my | poučovali jsme |
| vy | poučovali jste |
| oni / ony / ona | poučovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | poučovala jsem |
| ty | poučovala jsi |
| on / ona / ono | poučovala |
| my | poučovaly jsme |
| vy | poučovaly jste |
| oni / ony / ona | poučovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | poučovalo |
Budoucí čas
| já | budu poučovat |
| ty | budeš poučovat |
| on / ona / ono | bude poučovat |
| my | budeme poučovat |
| vy | budete poučovat |
| oni / ony / ona | budou poučovat |
Rozkazovací způsob
| ty | poučuj |
| my | poučujme |
| vy | poučujte |