Conjugation of pospíšit
[ˈpospiːʃɪt]to hasten, to hurry (to do something) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | pospíšit |
Minulý čas (rod mužský)
| já | pospěchal jsem |
| ty | pospěchal jsi |
| on / ona / ono | pospěchal |
| my | pospěchali jsme |
| vy | pospěchali jste |
| oni / ony / ona | pospěchali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | pospěchala jsem |
| ty | pospěchala jsi |
| on / ona / ono | pospěchala |
| my | pospěchaly jsme |
| vy | pospěchaly jste |
| oni / ony / ona | pospěchaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | pospěchalo |
Budoucí čas
| já | pospěchám |
| ty | pospěcháš |
| on / ona / ono | pospěchá |
| my | pospěcháme |
| vy | pospěcháte |
| oni / ony / ona | pospěchají |
Rozkazovací způsob
| ty | pospěchej |
| my | pospěchejme |
| vy | pospěchejte |