Conjugation of popřít
[ˈpopr̝̊iːt]prohlásit tvrzení za nepravdivé nebo odmítnout existenci něčeho Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | popřít |
Minulý čas (rod mužský)
| já | popřel jsem |
| ty | popřel jsi |
| on / ona / ono | popřel |
| my | popřeli jsme |
| vy | popřeli jste |
| oni / ony / ona | popřeli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | popřela jsem |
| ty | popřela jsi |
| on / ona / ono | popřela |
| my | popřely jsme |
| vy | popřely jste |
| oni / ony / ona | popřely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | popřelo |
Budoucí čas
| já | popřu |
| ty | popřeš |
| on / ona / ono | popře |
| my | popřeme |
| vy | popřete |
| oni / ony / ona | popřou |
Rozkazovací způsob
| ty | popři |
| my | popřeme |
| vy | popřete |