Conjugation of ponižovat
[ˈpoɲɪʒovat]zraňovat/urážet něčí důstojnost a sebeúctu Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | ponižovat |
Přítomný čas
| já | ponuji |
| ty | ponuješ |
| on / ona / ono | ponuje |
| my | ponujeme |
| vy | ponujete |
| oni / ony / ona | ponují |
Minulý čas (rod mužský)
| já | ponoval jsem |
| ty | ponoval jsi |
| on / ona / ono | ponoval |
| my | ponovali jsme |
| vy | ponovali jste |
| oni / ony / ona | ponovali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | ponovala jsem |
| ty | ponovala jsi |
| on / ona / ono | ponovala |
| my | ponovaly jsme |
| vy | ponovaly jste |
| oni / ony / ona | ponovaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | ponovalo |
Budoucí čas
| já | budu ponižovat |
| ty | budeš ponižovat |
| on / ona / ono | bude ponižovat |
| my | budeme ponižovat |
| vy | budete ponižovat |
| oni / ony / ona | budou ponižovat |
Rozkazovací způsob
| ty | ponuj |
| my | ponujme |
| vy | ponujte |