Conjugation of pomyslet
[ˈpɔmɪslɛt]vyvolat ve své mysli myšlenku (na skutečnosti dříve již známé) Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | pomyslet |
Minulý čas (rod mužský)
| já | pomyslel jsem |
| ty | pomyslel jsi |
| on / ona / ono | pomyslel |
| my | pomysleli jsme |
| vy | pomysleli jste |
| oni / ony / ona | pomysleli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | pomyslela jsem |
| ty | pomyslela jsi |
| on / ona / ono | pomyslela |
| my | pomyslely jsme |
| vy | pomyslely jste |
| oni / ony / ona | pomyslely |
Minulý čas (rod střední)
| ono | pomyslelo |
Budoucí čas
| já | pomyslím |
| ty | pomyslíš |
| on / ona / ono | pomyslí |
| my | pomyslíme |
| vy | pomyslíte |
| oni / ony / ona | pomyslí |
Rozkazovací způsob
| ty | pomysli |
| my | pomysleme |
| vy | pomyslete |