Conjugation of pobídnout
[ˈpobiːdnou̯t]to spur, to set spurs to, to incite, to urge on, to stimulate Ver definición completa →
Dokonavý vid
Infinitiv
| — | pobídnout |
Minulý čas (rod mužský)
| já | pobídl jsem |
| ty | pobídl jsi |
| on / ona / ono | pobídl |
| my | pobídli jsme |
| vy | pobídli jste |
| oni / ony / ona | pobídli |
Minulý čas (rod ženský)
| já | pobídla jsem |
| ty | pobídla jsi |
| on / ona / ono | pobídla |
| my | pobídly jsme |
| vy | pobídly jste |
| oni / ony / ona | pobídly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | pobídlo |
Budoucí čas
| já | pobídnu |
| ty | pobídneš |
| on / ona / ono | pobídne |
| my | pobídneme |
| vy | pobídnete |
| oni / ony / ona | pobídnou |
Rozkazovací způsob
| ty | pobídni |
| my | pobídnime |
| vy | pobídnite |