Conjugation of počínat
/[ˈpot͡ʃiːnat]/zahajovat děj či provádění činnosti Ver definición completa →
Nedokonavý vid
Infinitiv
| — | počínat |
Přítomný čas
| já | počínám |
| ty | počínáš |
| on / ona / ono | počíná |
| my | počínáme |
| vy | počínáte |
| oni / ony / ona | počínají |
Minulý čas (rod mužský)
| já | počínal jsem |
| ty | počínal jsi |
| on / ona / ono | počínal |
| my | počínali jsme |
| vy | počínali jste |
| oni / ony / ona | počínali |
Minulý čas (rod ženský)
| já | počínala jsem |
| ty | počínala jsi |
| on / ona / ono | počínala |
| my | počínaly jsme |
| vy | počínaly jste |
| oni / ony / ona | počínaly |
Minulý čas (rod střední)
| ono | počínalo |
Budoucí čas
| já | budu počínat |
| ty | budeš počínat |
| on / ona / ono | bude počínat |
| my | budeme počínat |
| vy | budete počínat |
| oni / ony / ona | budou počínat |
Rozkazovací způsob
| ty | počínej |
| my | počínejme |
| vy | počínejte |